Přečtěte si také: Výhra v loterii splní nezaměstnané mamince sen o vlastním bydlení

Práh citlivosti má každý jinde, vědci ale dokázali, proč jsou slzy štěstí zdravé pro naše tělo i mysl, a hlavně, proč vlastně člověk pláče, když je přeci šťastný. Na první pohled reakce těla na pozitivní vjemy totiž přeci jen nedává smysl.
 

Slzy předmětem zkoumání

Zkoumat slzy štěstí se rozhodla psycholožka Oriana Aragónová, která se věnuje studiu emoční regulace a výrazů tváře. „Z mého výzkumu vyplynulo, že lidé, kteří ve šťastných chvílích prožívají velmi silné emoce a pláčou, dokáží mnohem lépe a rychleji zklidnit a kontrolovat veškeré své silné emoce, i ty negativní,“ vysvětluje psycholožka. A dodává, že stejně tak existuje i na první pohled nelogický smích v zoufalství nebo úsměv ve smutku.

Pokud máte pocit, že je vám do pláče, ať už je to z jakéhokoliv důvodu, nebuďte hrdinové a nesnažte se pláč zastavovat nebo se mu bránit. Můžete si totiž ubližovat. Zastavené slzy nejen, že nespouští očistné procesy, ale navíc zvyšují stresový hormon v těle, a tím tělo neúměrně ve vypjatých chvílích zatěžují.

„Je to jako pára v potrubí. Pokud zablokujete potrubí s vodou, zvedne se tlak a trubka může explodovat,“ dodává psycholožka Anne-Marie Taylor.
 

Slzy nám ulevují od bolesti

Slzy jsou primárně určené na čištění prostoru oka od nečistot, když ale pláčeme, slzy uvolňují neurotransmiter nazývaný leucin-eukefalin. Což je vlastně jakýsi lék proti bolesti a v případě pláče ze smutku vám pomáhá, abyste se cítili lépe. Pokud pláčete, když zrovna prožíváte okamžiky štěstí, tenhle chemický proces vám dopomáhá k tomu, že se cítíte ještě o malý kousek lépe, i když se vám třeba rozmazává řasenka a mnohem raději byste si zachovali kamennou tvář.

„Ať už jde o slzy smutku nebo radosti, chemická reakce, která se v těle spouští, je podobná. Slzy štěstí mají ale povzbudivý efekt, který nás nutí, abychom byli povznesení, pozitivní, šťastní a pozitivní,“ říká psycholožka Meredit Fullerová.
 

Kde se vlastně bere pláč

Odpověď je trochu složitější. Jedna z teorií tvrdí, že náš mozek nedokáže pořádně rozlišit mezi pozitivními a negativními emocemi. Jordan Gaines Lewis, který se věnuje psychiatrii na univerzitě Penn State, to vysvětluje tak, že pokud jdou do mozku šťastné a nešťastné signály zároveň, jejich dráhy se v mozku zkříží, čímž se spustí tzv. parasympatický nervový systém. Ten se zapojuje proto, aby dokázal tělo zklidnit poté, co zažilo nějaké trauma. Využívá k tomu acetylcholin, který má na starosti právě spouštění slz. Jak už víte, slzy pak zmírňují pocity a projevy dramatických okamžiků.
 

Slzy jsou otázkou kultury

Kupodivu jsou mezi námi lidé, kteří se dokáží rozplakat na povel, a využít tak svůj pláč jako strategický nástroj k sociální manipulaci. Pláč a slzy jsou totiž také součástí kultury, místních zvyklostí a liší se i dle pohlaví a věku. V pubertě děvčata pláčou na koncertě Justina Biebra, babičky a maminky slzí na svatbách, tátové pláčou, když jejich syn dá první gól na školním turnaji, a mužům ukápne slza štěstí, když jejich sportovní tým vyhraje velké utkání.   

Důležité je, že slzet je zdravé a přirozené a až zjistíte, že dalším výhercem nějakého toho milionku ve Sportce jste právě vy, nestyďte se za slzu štěstí, ať už jste muž nebo žena. Pokud ještě nemáte vsazeno na příští slosování, zvládnete to hravě online na tomto odkazu. 

Hodně štěstí a slzám zdar.