Jediný gól, salto s 5 vruty a překonání bolesti. Největší úspěchy Čechů na zimních olympiádách

Každý fanoušek zimních sportů má jistě nějaký svůj oblíbený okamžik z olympiád, který si rád připomíná a k němuž se vrací. Vybrali jsme pro vás pět největších úspěchů našich sportovců, z nichž nám běhá mráz po zádech.

Hokejový tým, Nagano (1998)

V roce 1998 se zdálo, že finále olympijských her v japonském Naganu bude jasné, a každý předpokládal, že se o zlato utkají profesionální hokejisté z NHL v čele s Kanadou a USA.
V cestě jim ale stáli čeští hokejisté. Oběma zámořským týmům zarazili cestu za prvenstvím a prostříleli se až do finále, kde stanuli proti tvrdému oříšku z Ruska.

Zápas to byl vskutku napínavý a oba týmy si branky ze všech sil bránily. Jen málokterý fanoušek tak může zapomenout na chvíli, kdy se Petr Svoboda v čase 48 minut a 7 sekund napřáhl a vystřelil jediný a vítězný gól.
 

Aleš Valenta, Salt Lake City (2002)

Přestože akrobatický skokan Aleš Valenta na olympiádě v Salt Lake City nepatřil mezi outsidery, bylo jeho prvenství do jisté míry překvapením. V prvním kole se mu totiž příliš nedařilo a se svými kreacemi si vyskákal páté místo. Jako velký bojovník to ovšem nehodlal vzdát a při další příležitosti předvedl v té době nevídané salto s pěti vruty.

Díky tomuhle kousku na příčkách razantně poskočil a sáhl si na svou první a také poslední zlatou medaili. Nebyl to však jeho jediný dosažený milník. Ostatní sportovci začali jeho salto s vruty napodobovat natolik, že se postupně zařadilo mezi běžné prvky.
 

Kateřina Neumannová, Turín (2006)

Kateřina Neumannová je prostě nezastavitelná. V roce 2004 už půl roku po porodu vyhrála první závod světového poháru a když nás v roce 2006 vyrazila reprezentovat na olympiádu do Turínu, měla v hledáčku zlato.

V závodě na 10 km dojela pátá, ve skiatlonu urvala stříbrnou medaili a závod na 30 km bez jediných pochyb ovládla. Do paměti lidí po celém světě se ale zapsaly hlavně dojemné záběry dvouleté Lucinky, která své mamince přímo za cílovou čárou pogratulovala jako úplně první.
 

Martina Sáblíková, Vancouver (2010) a Soči (2014)

Bývalý předseda mezinárodního olympijského výboru Jacques Rogge mluvil o Martině Sáblíkové jako o královně rychlobruslení s elegantním stylem. A přezdívka je to více než přesná.

Se sbíráním olympijských medailí začala v kanadském Vancouveru, kde oslnila na závodech na tři i pět tisíc metrů a na trati na 1 500 metrů přidala bronz. O čtyři roky později si pak zlato a stříbro vybojovala i na pětce a trojce v Soči.
 

Eva Samková, Soči (2014)

Dvacetiletá Eva Samková si na své první olympiádě v Soči namalovala knírek, usmála se na kameru a se snowboardem vyrazila na trať. Podmanila si kvalifikaci, čtvrtfinále i semifinále, a finálovou jízdu ovládla jako velká favoritka. A to ji přitom celou dobu trápilo rameno.

Svým chováním i výkonem oslnila české fanoušky, získala spoustu sponzorů a stala se tváří mnoha projektů. I přesto je to pořád ta stejná skromná a usměvavá holka.
 

Fanděte se Sazkou

My v Sazce věříme, že nadějné talenty je nutné hýčkat a podporovat. A stojíme si za tím, že sport je pro každého. Proto jsme nejen generálním partnerem Českého olympijského týmu, ale také podporujeme Olympiádu dětí a mládeže a přispíváme na sport dětem ze sociálně slabých rodin a dětských domovů. Podívejte se na jejich příběhy na stránkách Fandi se Sazkou na tomto odkazu. #fandisesazkou

Přečtěte si také