Přečtěte si také: Kyberšikana? Běžná věc. Hlavně nemlčet

Honba za laiky a popularitou na sociálních sítích je vlastně velký klam. Nebezpečné to může být hlavně u dětí a dospívajících, pro které hraje názor vrstevníků zásadní roli. Z průzkumu charitativní organizace YMCA dokonce vyplynulo, že až 62 % dětí ve věku 15 - 16 let má pocit, že díky sociálním médiím musí mít lepší vzhled.
 

Sociální sítě ovlivňují i běžný život

„Kromě deformovaného pohledu na realitu či mylného utváření obrazu toho, co je „normální“, může neadekvátně dlouhý čas trávený na sociálních sítích negativně ovlivnit utváření sociálních dovedností, které jsou potřebné v běžném, reálném životě,“ upozorňuje psycholog Petr Šusta. Myslí tím hlavně navazování a udržování vztahů, komunikaci.

Tlaku ze strany sociálních médií se nevyhnou ani esportoví hráči. Jejich výkony mohou komentovat nejen fanoušci, ale také soupeři i fanoušci soupeřů.
 

Sociálními sítěmi žije i Brute

„V týmu Brute sledujeme všechna relevantní média prakticky nonstop. Ať už se jedná o zmínky o esportové organizaci, konkrétním týmu nebo hráčích. Jsou to primárně oborová média zaměřená na esport a jednotlivá sociální média,“ uvádí Ondra Kolek, social media manažer týmu Brute.

Co se týká reakcí fanoušků, tak sledují především sítě Facebook, Instagram, Twitch, Twitter a Discord. „Jak známe z diskuzí na sociálních sítích, říkat velká slova, kritizovat nebo být vulgární, je na dálku přes internet jednoduché. Profesionální hráči jsou tak velmi často pod palbou kritiky nebo urážek,“ doplňuje Ondra Kolek.

Hráči podobně jako anonymní komentující v diskuzích často na sítích komunikují úplně jinak než naživo. V těchto diskuzích pak snadno a rychle roste síla urážek a kritiky. U kompetitivních her, kde hraje v týmu více hráčů, je také běžnou praxí, že se vina hází na druhé.
 

Týmovým duchem proti online agresi

„Když se na některého hráče sesypou agresivní nadávky, stává se, že pak agresivní chování šíří dál. Naštěstí u nás vedeme hráče k tomu, aby se za sebe navzájem postavili,“ popisuje CEO Brute, Tomáš Müller. Na druhé straně také příval pozitivních komentářů může vést u hráče k nervozitě z vysokých očekávání nebo k velkému egu. Základem je sebereflexe, což tým řeší na týmových poradách.

Občas některé komentáře vzbudí vášně, ale nejdůležitější je nereagovat v afektu. „Je důležité se zastavit, nadechnout se, udělat krok zpět, a pak teprve reagovat. Nebo se klidně ještě s někým poradit,“ říká Tomáš Müller z Brute.

Tým Brute dokonce své hráče učí, jak správně komunikovat ve hře i mimo ni. Součástí jsou rovněž přednášky a školení o komunikaci na sociálních sítích. „Běžně se také stává, že se hráči přijdou poradit, když si nejsou jistí, jak se mají vyjádřit nebo jak reagovat na sociálních sítích,“ dodává Ondra Kolek z Brute.
 

Drsné reakce fanoušků

Sociální sítě jsou také častým kolbištěm pro týmové popichování. „K popichování mezi týmy dochází celkem pravidelně, ale v naprosté většině případů je to hra, kterou hrají obě strany, a nezachází do osobní nebo agresivní úrovně. Komentáře od fanoušků jiných týmů už můžou být podstatně drsnější. Ale to je podobné jako třeba u fanoušků hokeje nebo fotbalových klubů. Často je vidět ta hloupější a hlasitá menšina,“ komentuje Vojtěch Pres, esportový odborník ze společnosti Sazka.

Mezi fanoušky jiných týmů nevládne jen nevraživost. Například v play-off Sazka eLeague ve hře CS:GO jsou u streamu často k vidění komentáře, kde fanoušci výkony soupeřů chválí.

Základem pro zdravé užívání sociálních sítí zůstává zdravý rozum a odstup. „Pokud je někdo opakovaně vulgární, není nic jednoduššího, než si ho na sociální síti zablokovat. Je důležité si uvědomit, že nikdy neuspokojíme všechny lidi na světě, protože co člověk, to jiný názor. Nejdůležitější je být upřímný, na nic si nehrát a brát si z komunikace to důležité - učit se poznat, kdy jde o dobrou zpětnou vazbu a kdy jen o něčí potřebu si zanadávat. A to platí nejen pro esport či sport, ale i pro komunikaci v práci nebo běžném životě,“ radí na závěr Ondra Kolek.