Vklad Zavřít
Více informací
Méně informací

Zkuste si také

Výhra pro včely

27.10.2015 / 07:00
Můj volný čas patří z velké části zahradě. Stále věřím, že se mi z té divočiny podaří vytvořit příjemné prostředí ke každodennímu kratičkému odpočinku i pořádnou relaxaci se vším všudy. Pojala jsem to však trochu velkoryseji, než bývá asi zvykem, a tak prostě nestíhám.

Otázku řeším komplexně až po psychologické působení květin, barev, tvarů, prim hraje užitek  ovocných dřevin nebo zeleninových záhonů. Zkrátka a dobře, snažím se, seč mi síly stačí. Zjišťuji však, že průnik civilizačních efektivních postupů mé zahradě nějak nesvědčí. Když jsme kdysi pozemek koupili, byla to spíš skládka než zahrada strdím a mlékem oplývající, jak by pravil praotec Čech. Do nebes se tyčily staré jabloně, hrušně a ořešáky, tráva tam bývala vysoká jako já samotná... Ale zahrada dávala, co dávat má. Zjara tam voněly fialky s obrovskými květy až přes ulici ke všem sousedům. Na podzim do trávy padala jablka  vybarvená jak z malířské palety, voňavá a chutná, taková v supermarketu nekoupíte. Hrušky tam rosty půlkilové a odrůd bylo nepočítaně.

Čas se s časem sešel a my začali stromy kácet, aby si nestínily, zastřihovat, prosvětlovat, aplikovali jsme postřiky proti těm i oněm škůdcům, chorobám a snad i zlodějům. Také se zeleninou jsme si hráli v přesvědčení, že sofistikovaně kombinovaná hnojiva zmohou své. Opak je pravdou. Roste nám plevel nebývalých výšek, tvarů a šťavnatosti, ale rajčata chytají plíseň dříve, než vykvetou, okurky zajdou hned a brokolice má jen listy. Meruňky a švestky hýří kvítky a dělají naději na bohatou sklizeň, ale po plodech ani památky. Čím to, je nám záhadou.

Až onehdy mi to soused vysvětlil: no jo, nejsou včely, to je to. Všechno vykvete, lidi se těší na úrodu, ale pak nic. Jak říkám, nejsou včely. A má pravdu. A čmeláci jako závozníci to také nestíhají, výkonných sil je prostě málo.

A tak mne napadlo, že kdyby se ten nahoře přece jen rozhodl spravedlivě někoho odměnit, tedy mne a z nebes by mi seslal výhru v Šťastných 10, nakoupila bych si malované úly, včelstva a ochotného důchodce, který by se mi o pilné pomocnice staral. A nejen na mé zahradě, ale třeba i na zahradách školních, kamarádů a přítelkyň. Ono totiž pozor! Včely jsou nenahraditelné! Jsou veledůležité pro život celé planety. Nebýt jich, není úroda, čekal by nás jen hlad, hladomor. Děsí mne to. Musím vyhrát, zachráním lidstvo. Investuji do včel.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory Cookie. Rozumím
Zavřít   ✕ Pokud právě nejste přihlášeni na Facebooku nebo vám ještě nebylo 18 let, fanouškovská stránka se bohužel nezobrazí. Děkujeme za pochopení.
Pokračovat Zpět