Obezitolog: Nedostatek pohybu se projeví po deseti, dvaceti letech

Proč je pohyb důležitý v každém věku, ještě o něco víc ale v dětství nebo jaké následky bude mít současná pandemie na naše zdraví v důsledku nedostatku sportu. I o tom mluvil obezitolog Martin Matoulek v rozhovoru pro portál Sport v okolí, který provozuje Sazka společně s Českým olympijským výborem.

Mluvíte o tom, že děti jídlem zahánějí stres. Jak moc pohyb souvisí s psychikou?


Nejvíc je psychika ovlivněna tím, že stres nemůžou kompenzovat. Všichni jsme přetížení počítači. Jak se do něj stále díváme, máme překrvený mozek.
 

Přečtěte si také: Porazíte olympijského vítěze? Otestujte svoji všestrannost!


Potřebujeme tudíž krev odvést ke svalům – to je nejpřirozenější kompenzace stresu. Pokud tohle děti nemají, dají si něco dobrého a krev odvedou do trávicího traktu. Cukr spotřebuje mozek a tuk se ukládá.


Prý děti jen během jarní vlny epidemie přibraly dva kilogramy...


To mi přijde jako odvážné tvrzení. Dva kilogramy jsou hodně, zvlášť, když dětem ubude trochu svalové tkáně. Dělalo by to pět až deset procent jejich hmotnosti, a to se mi nezdá. Data ale nemám.

Samozřejmě u dětí, které s hmotností bojovaly, může být nárůst dva, tři, čtyři kilogramy, ale většina zůstane váhově zhruba stejně. Změní se však poměr sval – tuk. Znamená to, že trpí zdatnost. Horší ale je, že děti jsou v období, kdy si mají fixovat pohyb s příjemnými zážitky. Přicházejí o něj, a to v budoucnu bude mít nedozírné následky.


Za jak dlouho mohou děti nabrat svalovou hmotu zpět?


Děti mají tu výhodu, že v okamžiku, kdy začnou a vrátí se, může to být v horizontu týdnů – tedy u těch dětí, které už mají k pohybu pozitivní vztah. A ty, které byly na hraně, se třeba ke sportu už nevrátí. V tom důležitém okamžiku jim chyběly impulsy, sociální kontakt. Sport není jen zátěž a fyzická kondice, ale i sociální vazby, a tím, myslím, trpí děti ještě více. Nějaký pohyb si většinou najdou.



Co způsobuje nedostatek pohybu v dlouhodobém horizontu?

Kromě metabolických změn ovlivňuje například také koordinaci pohybu. V dětském věku se koordinaci učíme, fixujeme pohybové vzorce. Dospělí, kteří byli v dětství od sportu osvobozeni, častěji padají, jsou zranění.

Nedostatek pohybu se projeví po deseti, dvaceti letech. A tím, že si nebudou moct vzpomenou na příjemné prožitky, které v dětství nebo v adolescenci strávili s pohybem, těžko je budete přesvědčovat o tom, že pohyb je příjemný. Je příjemný jen tomu, kdo ho poznal v dětství, v mládí. Ten, kdo ho neměl rád, toho už neprobudíme. Bojím se, že celé ročníky téhle generace navyklé na počítače budou mít trošku horší prognózu, než jsme měli my.

Celý rozhovor najdete na portálu Sport v okolí na tomto odkazu, kde se také můžete inspirovat tipy na efektivní sportování nejen s dětmi.

Autorka fotografií: Barbora Reichová.

Přečtěte si také