Zavřít
Bilance: Délka hraní: Maximální výhra na technické hře je 500 000 Kč
Sazka svět

Než si koupíte byt nebo auto...

Než si koupíte byt nebo auto...
Koupit si auto nebo si pořídit byt. To se dá ještě před třicítkou stihnout. Vypadá to schůdně. Hypotéka na třicet let s rozumnou měsíční splátkou. Auto je ojeté, takže se na něj dá našetřit a zaplatit ho hotově. Ale co další náklady s tím spojené, co pojistka a benzin? A o dalších nákladech na bydlení ani nemluvě. Nezdá se to, ale jsou to tisíce.
Konkrétně. Měsíční splátka hypotéky na dvoupokojový byt v Praze – necelých sedm tisíc. K tomu je ale nutné přičíst fond oprav a energie – další čtyři a půl tisíce, tedy víc než polovina splácené částky. V teple domova tak sedíme ne za sedm, ale hned skoro za dvanáct tisíc měsíčně. To je dobré si před podepsáním smlouvy s bankou uvědomit.

U auta je to stejné, i když jde o jednorázový výdaj. Povinné ručení a havarijní pojistka u starého Mercedesu – cca deset tisíc ročně, a to šlo ještě o výhodnou akci. To už máme spolu s bydlením necelých třináct tisíc měsíčně. Plus nějaký ten litr benzinu nebo nafty. A nedej bože opravy...

A co až se zeptá stáří? I když se to nezdá, je dobré už na prahu třicítky myslet na budoucnost. Důchodové pojištění – tak aspoň tu pětistovku, bylo by ale lepší víc. V případě hypotéky je dobré uzavřít životní pojistku. Stát se může cokoli. Ta se slušnými zárukami nás vyjde na tisícovku měsíčně. Na straně měsíčních výdajů v tom jsme už za patnáct tisíc.

A pak tu jsou další věci – kreditní karty. S těmi se obecně doporučuje nakládat obzvlášť opatrně. Zejména mladí lidé rádi podlehnou představě rychle získaných peněz.

Je dobré přemýšlet o tom, co si daný měsíc můžete dovolit. Je proto úplně v pořádku říct „ne“ kamarádovi, který vás koncem měsíce láká na super párty nebo na parádní výlet, ale vy víte, že z účtu už nic moc nevytáhnete.

Možná už jste v těchto letech ženatí nebo vdané. V tom případě se obzvlášť vyplatí domluvit se na určitých pravidlech, co se financí týče.

V tomto věku se řada lidí začíná smiřovat s tím, že už asi nevyrazí s batohem do Tibetu meditovat s tamními mnichy. Povinností prostě přibývá a peníze jsou potřeba jinde. Ale ať nekončíme tak pesimisticky: možná se vám první práce po škole nezdá a možná se vám nezdá ani byt, ve kterém bydlíte. Za deset let ale může být všechno jinak. Lepší.

Přečtěte si také