Vklad Zavřít
Více informací
Méně informací

Zkuste si také

Moje cesta tam i zpět

16.02.2016 / 07:26
Rozjela bych se podívat třeba do blízkosti Billa Gatese a centrály Microsoftu a pozorovala prostředí, kde se rozhoduje o tom, jak často musí většina lidstva měnit cokoli ve svém počítači. Nebo bych se snažila pod jakoukoli férovou záminkou propašovat do sídla L´Oréalu a na vlastní oči spatřit, byť jen zpovzdálí, kohokoli z týmu Lilianne Bettencourtové, která s rodinou tuto gigantickou značku vlastní.
Zajímalo by mne, jaké je  zázemí věhlasného hotelového řetězce, třeba Hiltonu, abych zjistila, jak to funguje v kuchyních, kde se připravují delikatesy na bohaté recepce smetánky v té či oné zemi. Přála bych si dostat se na poradu nějakého farmaceutického giganta, třeba Pfizer, abych nasála atmosféru neúprosnosti akcionářů právě v tomto dnes takřka kontraverzním oboru. Záhadou je pro mne čínská burza stejně tak jako zákulisí obrazárny v Petrohradu. Nenechala bych si ujít exkurzi v designovém studiu Mercedesu nebo bych se s chutí vydala po stopách druhého největšího producenta kávy na planetě, tedy do Vietnamu. Svůj půvab by pro mne měly plantáže růží v Bulharsku stejně tak jako vinice v Jižní Americe či paprik v Mexiku.

Zkrátka a dobře – aniž bych toužila po nemožném, zajímalo by mne, jaké to je být poblíž aktivitám lidí, kteří vyčnívají nad jiné například svým bohatstvím, uměním vydělávat a zhodnocovat peníze. Aktivitám firem, které den co den zasahují do našich životů, aniž si to uvědomujeme. Ráda bych na chviličku pozorovala, čím tento ojedinělý svět žije, jaké jsou zde návyky, povinnosti, samozřejmosti, co se tady smí a co ne.
 
Eva Brixi – externí autorka

Máte taky takový sen? Kam byste jeli vy?

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory Cookie. Rozumím
Zavřít   ✕ Pokud právě nejste přihlášeni na Facebooku nebo vám ještě nebylo 18 let, fanouškovská stránka se bohužel nezobrazí. Děkujeme za pochopení.
Pokračovat Zpět