Ruční počítání sázenek i hry o trabanty. Pan Kozák pracoval v Sazce 38 let
Dnes už není běžné, aby člověk zasvětil život jedinému zaměstnavateli. O to zajímavější je příběh pana Kozáka. Ten pro Sazku pracoval od ledna 1971 a vytrval až do důchodu, který mu začal v dubnu 2009.
Doktor práv Josef Kozák nastoupil do Sazky na začátku 70. let jako vedoucí vnitřní správy. Vidět jste ho mohli i v televizním losování, kde dohlížel na správnost. V té době bylo losování Sportky v televizi takovým fenoménem, že se pan Kozák dokonce objevil i v Silvestru u Menšíka.

Ruční kontrola sázenek a soutěže o zahraniční zájezdy

Pan Kozák je hotovou studnicí vědomostí, pokud jde o historii Sazky: „Dříve se sázenky kontrolovaly ručně, na to konto Sazka najímala stovky brigádníků.“  Skutečně, až do roku 1969, kdy společnost přešla na strojové zpracování sázenek, padala tato úloha na bedra zhruba 1 500 brigádníků. Mezi další zajímavé vzpomínky patří mimořádná slosování v 70. a 80. letech, v nichž se soutěžilo o zahraniční zájezdy.




„Domluvili jsme se s Čedokem, pronajala se velká výletní loď od Sovětů a jezdilo se po Černém moři. Asi chápete, že o to byl v době totality enormní zájem. V polovině 80. let se začalo jezdit i do Jugoslávie, do nabídky se dostalo třeba i Bulharsko nebo Turecko. Po Sametové revoluci se s tím ale přestalo. Pak už nebylo zahraničí takovým tahákem,“  pokračuje pan Kozák ve vzpomínání. Kromě zájezdů se soutěžilo o auta. Celá 60. léta se u Sazky daly vyhrát Škodovky, později bylo možno získat třeba i trabanty nebo Lady (lidově žigulíky).

O uklízečce a vojenském tajemství

"Vzpomínám si na jednu veselou historku, jeden ze zájezdů tehdy vyhrála uklízečka z vojenské nemocnice v Plzni. Ten jí však zatrhli nadřízení, kteří tvrdili, že jí nemůžou pustit, protože by v zahraničí mohla vyzradit nějaké vojenské tajemství. Nejspíš jí záviděli," vypráví pan Kozák. Pravdou je, že si uklizečka alespoň přilepšila, když svůj zájezd prodala. Tenkrát za něj dostala asi 15 tisíc korun, což v té době byly docela slušné peníze.

V roce 2009 se pan Kozák odebral do důchodu, se Sazkou však spolupracuje doposud, alespoň jednou týdně v roli externího konzultanta. “Jsem za to rád. Kdybych se jen válel doma, tak zblbnu,” glosuje svůj důchod.

Přečtěte si také